Italský trip 2026

Italský trip 2026
Týden plný aut, kultury, jídla a drinků: od kultovního Wörthersee přes muzeum Ferruccia Lamborghiniho, Florencii a Veronu s operou v Aréně až po Gardaland.
V létě 2026 jsme vyrazili na italský trip, týden plný aut, kultury, jídla a drinků. Protože z Bratislavy do Verony je to autem přibližně 781 km, což znamená zhruba osm hodin za volantem, zrodil se plán rozložit si cestu na etapy. A tak se z obyčejného přesunu stala součást zážitku.

První etapa vedla z Bratislavy k rakouskému jezeru Wörthersee. Pro fanouška aut je to kultovní místo. Právě tady se od 80. let scházeli majitelé VW Golfů z celé Evropy a z obyčejného srazu se stala legenda. Celé dětství jsem hltal fotky z těchto setkání a snil o tom, že tam jednou budu stát i já. Tentokrát se mi ten sen splnil a ocitl jsem se přímo vedle sochy VW Golf. Malý moment, ale pro mě jeden z vrcholů celé cesty.

Ráno jsme vyrazili směrem do Itálie, rovnou do muzea Ferruccia Lamborghiniho, kde se dá nahlédnout do světa člověka, který si postavil vlastní supersport. Po prohlídce jsme si dali oběd v nedaleké vesničce, přesně takový, jaký si člověk představí pod pojmem italská pohoda, a pak jsme pokračovali do Florencie.

Celé historické centrum Florencie je zóna s omezeným přístupem, takzvaná ZTL (Zona a Traffico Limitato). Vjezd autem si proto musíte vyřídit s hotelem ještě před příjezdem, jinak riskujete pokutu. Při vjezdu vás přivítá asi deset značek zákazu vjezdu a vy jen věříte, že když vjedete mezi lidi sedící v kavárnách, je to opravdu v pořádku.

Musím přiznat, že jsem měl smíšené pocity, když jsem autem projížděl kolem stolů kaváren, kde lidé v klidu popíjeli kávu. Mikrouličky a mikrozatáčky se vytáčejí tak těžko, že občas je potřeba couvnout, natočit se znovu a teprve pak se dá pokračovat dál. Zážitek, na který se nezapomíná.

Když už auto stálo zaparkované, Florencie nám ukázala svou krásnější tvář. Toulali jsme se mezi muzei, náměstími a uličkami plnými vůně kávy a nechyběl ani drink v místním baru.

Další zastávkou byla Verona, město Romea a Julie. Poučeni zkušenostmi z Florencie jsme do pěší zóny ve Veroně vjížděli už s mnohem větším klidem. I tady platí, že vjezd do zóny je potřeba vyřídit ještě před dovolenou. Výhodou je, že o parkování se postarají za vás: auto vám odvezou a zaparkují mimo zónu.

Večer nás čekala opera ve slavné Aréně a my jsme měli jasný plán: hotel hned vedle ní. Vybrali jsme si palác ze 14. století s pěti hvězdičkami. Cena za noc byla asi jako týdenní dovolená v Chorvatsku, ale tenhle zážitek za to stál. Před operou ještě oběd na náměstí a pak večer pod širým nebem, který se nedá popsat, jen zažít.

Opera skončila kolem jedné v noci a Verona v tu dobu vůbec nespala. Pěší zóna byla plná pěkně oblečených lidí, kteří se pomalu vraceli z Arény, a celé město mělo zvláštní, slavnostní atmosféru. A my jsme to měli do postele jen pár kroků. Zážitky, které zůstanou.

Cestu uzavřel Gardaland u jezera Lago di Garda, kde se z dospělých na chvíli stali děti. Pak už následovala jen cesta domů plná nových fotek a příběhů. Podívej se také na naše videa z Florencie a Verony.

Na tento výlet jsem se vydal s rodinou a celou cestu jsem řídil své vlastní auto. Dlouhé kilometry za volantem patří k takovému tripu a pro mě to byla součást zážitku: pokaždé, když to šlo, jsme se zastavili, nadechli se a jeli dál.

V muzeu Ferruccia Lamborghiniho mě nejvíc zaujala atmosféra. Měl jsem pocit, že jsem na ikonickém místě, kde se psala historie. Myslím, že jsem tam strávil asi tři hodiny, pravděpodobně nejdéle ze všech návštěvníků. V muzeu stála i auta z rodiny Lamborghini, například Mercedes, který patřil Toniovi Lamborghinimu, ale také Fiat 500 a další auta, která se jim líbila. Tím se muzeum stalo osobnějším než obyčejná výstava. Nešlo jen o supersporty, ale i o auta, která měla rodina ráda.

Ve Veroně jsme viděli operu Nabucco.

Když se mě někdo zeptá, jaký byl tento trip, odpovím jednoduše: byl to nejemotivnější trip mého života. Auto, rodina, Itálie, muzeum, které mě pohltilo, a večer ve Veroně, na který nezapomenu, to všechno dohromady vytvořilo vzpomínky, které mi zůstanou navždy. Jsem rád, že jsem je mohl zažít právě s lidmi, kteří jsou mi nejbližší.

Další příspěvky